Úvodem

Agamy vousaté jsou tzv. omnivoři čili všežravci. To znamená, že jejich jídelníček tvoří jak rostlinná, tak živočišná složka. V průběhu života agam v přírodě se jejich potravní nároky mění – zatímco mláďata a mladí jedinci požírají výhradně hmyz a rostliny tvoří menší část stravy, dospělci a starší jedinci se živí již téměř býložravě.

O skladbě potravy rozhoduje také místo výskytu a sezónní dostupnost některé stravy. V místech s bujnou vegetací se agamy živí  různými listy, plody, semeny a dalším rostlinným materiálem. Naopak v místech bohatých na výskyt hmyzu končí v jejich tlamách téměř jakýkoliv hmyz, který jim zkříží cestu. Velcí jedinci nepohrnou malým savcem v podobě různých hlodavců, menším ptákem, jiným ještěrem nebo malým hadem.

V zajetí mají tito ještěři tendence k obezitě (příliš výživná strava, málo pohybu) a tak je třeba dávat pozor, aby nedocházelo k překrmování. Jak obezita zatěžuje vnitřní orgány a celkový život zvířete ví jistě každý.

Rostlinná složka

Je dobré nabízet zelené agamám již od útlého mládí. Ideálně nabízejte různé „zeleninové“ směsi denně. Rostlinná složka stravy pomáhá vyvážit nutričně velmi bohatou složku živočišnou, mimo to poskytuje některé nezbytné minerály a vitamíny.

Agamy by měly být s přibývající věkem krmeny čím dál větším podílem rostlinné složky až k 90% celkové části jídelníčku, ovšem vždy záleží na každém jednotlivém zvířeti.

Agamám v létě nabízíme hlavně směsi natrhaných lučních bylin, které jsou bohaté na vápník, hořčík, některé vitamíny B-komplexu, jód a další nutrienty. Většinu můžou tvořit různé druhy pampelišek, smétánka, jitrocel, jetel, vojtěška a další byliny. V sekci o leguánech zelených jsme připravili jednoduché tabulky s rostlinnými „komoditami“, který může být inspirací i při skladbě zelené části jídelníčku agam (viz odkazy níže):

Listy rostlin, popř. listová zelenina (po kliknutí na název vyjede nutriční tabulka) – by měla tvořit větší část rostlinné části jídelníčku. Vybíráme takové rostliny, které mají dobrý poměr vápníku k fosforu a vždy dáváme přednost natrhaným čerstvým rostlinám (v zimě je situace samozřejmě jiná).

Kořenová a ostatní zelenina (po kliknutí na název vyjede nutriční tabulka)- podáváme pouze občas, většina kořenové zeleniny obsahuje mj. příliš mnoho fosforu a antinutričních látek. Veškerou tvrdší zeleninu strouháme nebo krájíme na malé kousky. Mezi nejznámější patří samozřejmě strouhaná mrkev, zelené fazolky, salátová okrurka, paprika, cuketa apod.

Ovoce (po kliknutí na název vyjede nutriční tabulka) – slouží pouze jako pamlsek a podává se spíše výjimečně. Ovoce obsahuje příliš fosforu (vyjímkou jsou snad jen fíky a papája) a cukru.

Živočišná složka

Živočišná část stravy je u agam samozřejmě také velice důležitá. Většinový podíl by pak měli tvořit různí bezobratlí (cvrčci, sarančata, švábi apod.) občasně lze agamám zpestřit jídelníček holátkem, myší (předem usmrcenou) nebo dokonce malým ještěrem. V období intenzivní tvorby vajec u samice a po snůšce lze doporučit zvýšené podávání nutričně nabité stravy (např. holátka, malé myši), ovšem vždy je potřeba se mít na pozoru. Následky překrmovaní živočišným proteinem mohou být a většinou bohužel i jsou fatální.

Veškeré bezobratlé krmení, které tvoří naprostou většinu živočišné části jídelníčku můžeme obalovat v sypkých směsích vitamínů a minerálů (popř. jednou za dvě krmení). Nejdůležitější je podávání vápníku ve stravitelné formě, lze doporučit obalovat (poprášit) každé krmení uhličitanem vápenatým, CaCO3. V případě absence kvalitního zdroje UV (viz. terárium) je nutné podávat syntetický vitamín D3. O jeho dávkování a nebezpečí předávkování bylo již napsáno více než dost.

Snažíme se samozřejmě co nejvíc vitamínů a minerálů agamám dodávat přirozenou formou, tozn. ve stravě, světle a teple. Podávání různých suplementů by pak mělo být spíše jakousi pojistkou a není radno to s nimi přehánět. Umělé dodávání vápníku alespoň v menší míře lze ovšem doporučit téměř vždy.

Neméně důležitým aspektem je starostlivost o krmnou kořist. Snažíme se hmyz krmit výživným, vyváženým krmivem a chovat jej v dobrých podmínkách tak, aby jsme si byli vždy jisti, že nabízíme jen to nejlepší. V době 48 hod. před vlastním zkrmením je vhodné hmyz nakrmit směsí suplementů a výživných látek. Právě po tuto dobu se do kořisti dostane nejvíc spoustu dobře stravitených nutričních látek. Hmyz odsypeme do menší nádržky kam připravíme např. směs uhličitanu vápenatého, nějakého vitamínového připravku, proteinové moučky apod.

Základem úspěšného chovu je vytvoření vlastní krmné základny tj. chovu hmyzu. Jednoduše se dají chovat různé druhy cvrčků, švábů, červů…

V létě je možné krmit hmyzem nachytaným venku (různé housenky, sarnačata, cvrčky apod.), bereme samozřejmě ohled na chráněné druhy hmyzu.

Nejdostupnějšími a nejčastěji zkrmovanými bezobratlími jsou cvrček domácí (Acheta domestica), cvrček černý (Gryllus bimaculatus), cvrček krátkokřídlý (Gryllodes sigillatus), cvrček stepní (Gryllus assimilis), saranče stěhovavé (Locusta migratoria), saranče všežravé (Schistocerca gregaria), šváb argentinský (Blabtica dubia), šváb americký (Periplaneta americana – pozor, mohou zamořit dům, jedinci žijí i několik let), šváb (Shelfordella tartara), larvy potemníka brazilského (Zophobas morio), zavíječ voskový (Galleria mellonella) a jiné. Je vhodné se snažit o pestrost v nabízené kořisti.

Nyní bude následovat několik nutričních tabulek hmyzu. Při sestavování živočišné části jídelníčku se snažte o co největší vyváženost nutričních látek. Jak je z tabulek patrné, většina bezobratlých obsahuje velké množství fosforu (v poměru k vápníku). Proto je podávání vápníku nezbytné, zvláště, pokud krmíme z větší části hmyzem. Optimální poměr vápníku k fosforu už snad zná každý (2:1 – Ca:P)

Reklama:

Internetový obchod TeraShop.cz, zdroje osvětlení a UV nejen pro agamy vousaté. Odborné poradenství, vlastní testování zdrojů.

www.terashop.cz