Agama vousatá – taxonomie

 

Pogona vitticeps

Pogona vitticeps

Říše: Animalia, živočichové

Kmen: Chordata, strunatci

Podkmen: Vertebrata, obratlovci

Třída: Reptilia, plazi

Řád: Squamata, šupinatí

Podřád: Sauria, ještěři

Čeleď: Agamidae, agamovití

Rod: Pogona

Druh: Pogona vitticeps, agama vousatá

 

Nejdříve si něco řekneme o rodu Pogona, kam patří i naše agama vousatá:

- do rodu Pogona patří momentálně následující druhy:

Pogona barbata (Cuvier 1829)

Pogona henrylawsoni (Wells & Wellington 1985)

Pogona microlepidota (Glauert 1952)

Pogona minima (Loveridge 1933)

Pogona minor (Sternfeld 1919)

Pogona mitchelli (Badham 1976)

Pogona nullarbor (Badham 1976)

Pogona vitticeps (Ahl 1926)


 

Pogona barbata (Cuvier 1829)

Anglicky eastern bearded dragon, coastal bearded dragon

Jak už napovídá anglický název, tyto agamy se vyskytují na východním  pobřeží Austrálie, téměř po celé jeho délce. Největší hustota populací je pak na jihovýchodním pobřeží Austrálie (od města Cairns na severu, přes Queensland až k jižnímu poloostrovu Eyre). Na severní hranici svého výskytu se někdy kříží s Pogona henrylawsoni – těmhle křížencům/hybridům se v angl. říká Vittikin dragons.

Jedná se o velmi podobného ještěra naší agamy vousaté, na první pohled k nerozeznání. Dorůstá se 58 – 64cm celkové délky těla (včetně ocasu).Stejně jako ostatní zástupci rodu Pogona, i tyto agamy jsou všežravé.

Žijí semiarboreálním životem (pozn. vyskytují se na zemi i na stromech) a jejich populace zasahují do obydlených oblastí, kde se běžně setkávají s lidmi. Zde obývají parky, dvory a okolí dálnic či velkých silnic.

Chov těchto agam v zajetí je téměř stejný jako chov agamy vousaté s tím, že tito ještěři vyžadují o něco vyšší hodnoty relativní vlhkosti vzduchu a snesou nižší teploty.

orientační mapa výskytu

 

Pogona henrylawsoni (Wells & Wellington 1985)

Anglicky Lawson´s dragon, v minulosti pod taxonem Pogona rankini, Pogona brevis

Tyto agamy se vykytují jižně od města Croydon až k městu Augathella. Tato oblast se vyznačuje rozlehlými suchými planinami porostlými travinami Astrebla spp. (tzv. Mitchell grass).

Jedná se o jedny z nejmenších zástupců rodu Pogona, dorůstají maximální celkové délky 25 – 29cm.

Těmto ještěrům téměř chybí charakteristický „vous“ – nemají vyvinuté téměř žádné ostny podél krku.

Na rozdíl od ostatních zástupců rodu jsou tyto agamy silně terestrické, obývající skalnaté a otevřené oblasti planin. Jsou také mnohem houževnatější při obraně svého teritoria a souboje mezi samci jsou mnohem agresivnější. Jako úkryt jim slouží prolákliny mezi kameny a neváhají se i zahrabávat do půdy.

Chov tohoto ještěra je podobný chovu agamy vousaté již podstatně méně:

Je potřeba dopřát jim velkou plochu, jelikož jsou to ještěři silně terestričtí. Obývají podstatně sušší oblasti než agamy vousaté, proto vyžadují sušší terárium – nedoporučuje se překračovat rel. vlhkost vzduchu 40%.

Jak již vyplívá z předchozího odstavce, tyto agamy potřebují o něco vyšší teploty v ubikaci než agamy vousaté. Taktéž je u nich velice důležitá přítomnost silného zdroje UVA/UVB záření, ideálně zapnutého 12 – 15hodin denně. Denní teplota vzduchu v teráriu by pak měla být mezi 29.4 a 35°C s vyhřívacím místem, kde teplota přesahuje hranici 40°C. Noční teploty v rozmezí 23.9 – 25.6°C.

Jako substrát poslouží vyšší vrstva písku, aby se mohly agamy zahrabávat, jak to rády dělají i v přirodě. Velice vhodné a žádoucí je zajistit agamám více úkrytů v různých tepelných zónách ubikace.

Při rozmnožování těchto ještěrů je velmi důležité dát pozor na sexuální agresivitu samců, kteří mohou samice „upářit k smrti“. Zní to na první pohled až úsměvně, ale věřte, že zažít tuto situaci „live“ už tak úsměvné není. Zahraniční zdroje uvádějí optimální harém 1,5 (jeden samec, pět samic) s tím, že i tak je potřeba dávat na samice v období páření velký pozor.

Samice P. henrylawsoni kladou 27 – 30 vajec ve snůšce až 5x ročně. To samice samozřejmě velmi vyčerpává a tak je potřeba dbát zvláště u samic na správnou dietu, přísun minerálií a péči jako takovou. Inkubační doba při konstantní teplotě 28.9°C a rel. vlhkosti 75 – 85% trvá shruba 65 – 90 dní.

orientační mapa výskytu

 

Pogona microlepidota (Glauert 1952)

Anglicky Drysdale River bearded dragon

Vyskytuje se na malém území západní Austrálie – oblast Kimberley. Obývá povodí řeky Drysdale River, jak už napovídá její anglický název.

Je to malý ještěr, dorůstající se délky 11,4 – 14cm.

Tato agamka rovněž postrádá vyvinutý „vous“ kolem hlavy, disponuje však 3 – 5 řadami ostnů podél boků těla. Obvykle jsou žlutohnědého až červenohnědého zbarvení s šedohnědým ocasem, lemovaným příčnými žlutohnědými skvrnami.

Rády se vyhřívají na spadaných stromech a vršcích keřů, jsou velice rychlé a na rozdíl od dalších zástupců rodu je převážně hmyzožravá. Hmyz tvoří až z 85% její jídelníček ve všech „stádiích“ života.

orientační mapa výskytu

 

Pogona minima (Loveridge 1933)

Anglicky Western Bearded Dragon

Obývá západ Austrálie (zasahuje severní teritorium, Jižní Austrálii a poté dál do Západní Austrálie), v minulosti často zaměňována za Pogona minor, od které se liší řadou nuchálních (záhlavních) ostnů, které P.minor nemá.

Dorůstají se 15,2 – 17,8 cm. Velice pohyblivá zvířata, která pronásledují svoji hmyzí kořist velkou rychlostí. Nepohrdnou ani šťavnatými květy, plody a různými sukulenty.

orientační mapa výskytu

 

Pogona minor (Sternfeld 1919)

Anglicky Dwarf Bearded Dragon

Vyskytují se od západní poloviny Jižní Austrálie až k pobřeží Západní Austrálie na severu zasahuje výskytem do oblasti Kimberley mimo Nullaborskou poušť.

Tvoří 3 poddruhy – Pogona minor minima (Houtman Abrolhos – spodní Západní Austrálie), Pogona minor mitchelli (severně od oblasti Pilbara – sever Západní Austrálie) a Pogona minor minor (osídluje zbylé oblasti).

Malý ještěř dosahující délky 12 – 19,5cm. Na hlavě opět nemá vyvinut „vous“ (řady ostnů kolem hlavy), má řadu ostnů na zadních stranách čelistí. 1 řada ostnů podél boků.

Pogona minor minor je mírně štíhlá agama s protáhlou hlavou a řadou podélně uspořádaných ostnů podél obou stran šíje. Bývají šedé až šedohnědé s dvěma řady světlých skvrn mezi šíjí a boky, které se sem tam mění ve vlnkovité roztříštěné proužky.

Pogona minor minima je ještě štíhlejší a menší než předchozí poddruh (kolem 12cm), má delší končetiny a ocas

Pogona minor mitchelli je větší (cca 16-17cm), má širší hlavu a nemá na šíji podélně uspořádané ostny. Je světlejšího zbarvení, samci mají přes hlavu svělte červený pruh a černě zbarvenou „bradu“. Tomuto poddruhu je nyní uznán status druhový – Pogona mitchelli

orientační mapa výskytu

 

Pogona mitchelli (Badham 1976)

Anglicky Mitchell´s Bearded Dragon, viz odstavec výše.

orientační mapa výskytu

 

Pogona nullarbor (Badham 1976)

Anglicky Nullarbor Bearded Dragon.

Obývá křovinaté oblasti Nullaborských plání (jižní hranice mezi Jižní a Západní Austrálií).

Tato malá agamka (12,7 – 15,5cm cdt) je považována za nejhezčí agamu rodu Pogona. Má vyvinutý příznačný vous kolem hlavy, 3 – 7 řad ostnů podél boků. Nejčastěji bývá v odstínech šedé až do oranžovohnědé barvy. Má 6 – 7 rovných a nepravidelných světlých pruhů na zádech a ocasu.

orientační mapa výskytu

 

Pogona vitticeps (Ahl 1926)

Anglicky Inland Bearded Dragon, Central Bearded Dragon

O tomto druhu se budeme zabývat podrobněji dále…