STRAVA
Mnoho chovatelů si leguány zelené pořizuje hlavně kvůli tomu, že jsou býložraví, ale mnohem méně z nich jich ví, že jejich dobrý zdravotní stav záleží hodně na tom, čím je krmíme. Dobrý základ stravy a v něm vyvážený poměr kalcia, fosforu je pro leguány zelené velmi důležitý. Díky těmto nárokům na stravu není leguán zelený jednoduchý na chov. Pokud mu chceme poskytnout dobrou stravu, aby byl zdravý, sami se musíme zabrat do nutričních hodnot zeleniny, ovoce a dalších možných rostlin. Ale pokud vám toto nic neříká a nejste ochotni se o jeho stravě více naučit, tak si raději leguána zeleného nepořizujte. Dále je také důležité dbát na další důležité věci:
- různorodost a pestrost stravy
- podávejte jídlo denně, nejlépe 2 – 3x denně
- nabízejte především tzv. listovou zeleninu (listy rostlin)
- omezte podávání ovoce, nejlépe max. 2x – 3x v týdnu v menších porcích
- zeleninu je dobré krájet nebo strouhat na menší kousky lépe se tráví
- vystavujte ho denně nefiltrovanému slunečnímu záření nebo kvalitnímu UV světlu
- přidávejte kalciové přípravky (více v sekci vitamíny a minerály) především v zimě, kdy je strava pro leguány velmi chudá
- dodržujte optimání teploty (pro trávení min. 30 stupňů), více v sekci terárium
Obecně platí, že v téměř každé složce potravy je něco špatného i něco dobrého. Proto je nejbezpečnější leguány krmit, co nejvíce různorodou stravou, aby se docílilo optimálního poměru potřebných, vitamínů, minerálů, aminokyselin a ostatních živin.
Jednou z nejdůležitějších věcí, na kterou musíme dbát při sestavování jídelníčku je poměr kalcia a fosforu obsaženém ve stravě. Tento poměr, udávaný jako Ca:P by měl být u leguánů zachováván v poměru 2:1 (Ca:P) a více ve prospěch kalcia (bez fosforu to také nejde!). Toto je základní poznatek, na který se musí vždy brát zřetel, jelikož velké množství zeleniny obsahuje až příliš fosforu a velmi málo vápníku. (o potřebě vápníku se dočtete více v menu Minerály ).
V následující orientační tabulce jsou znázorněny jednotlivé možné složky leguání stravy v procentuálním zastoupení dle J.W. Hatfielda:
| Zelené listy | 30 - 45% |
| Ostatní zelenina | 30 - 40% |
| Ovoce | 10 - 15% |
| Obiloviny, strava na obilném základu | 0 - 4% |
| Bílkoviny | 1 - 3% |
Tato tabulka prozměnu ukazuje energetickou potřebu sacharidů, bílkovin a tuků u býložravých, masožravých a hmyzožravých plazů:
| býložravci | masožravci |
hmyzožravci |
| sacharidy 75% |
sacharidy 5% | sacharidy 50% |
| bílkoviny 20% |
bílkoviny 50% | bílkoviny 25% |
| tuky 5% | tuky 45% | tuky 25% |
Jak jsme již psali, většinu leguání stravy v přírodě tvoří listy, proto by největší část jejich potravy měly tvořit listy rostlin a listová zelenina. Listy obsahují často velké množství vápníku, žádoucích vitamínů, ostatních minerálů a málo fosforu.
Listová zelenina, zelené listy
Jelikož jsou leguáni listožravá zvířata a vzhledem k našim dosavadním zkušenostem, doporučujeme, aby hlavní složku celkové stravy tvořili právě zelené listy a listová zelenina (i cca 75 - 85%).
V tabulce "Listy rostlin" (menu napravo) je menší seznam jak "hospodářských" rostlin, tak i divoce rostoucích bylin, které je možno zkrmovat. Všeobecně platí, že divoce rostoucí rostliny jsou velmi vhodné a obsahují minimum látek, které by mohly škodit (samozřejmě jak které). Pozor si dejte na celou čeleď Brassicae, rostliny této čeledi se vyznačují vysokým obsahem šťavelanů a oxalátů. Vyvarujte se také přílišnému zkrmování salátů, které mají naprosto minimální podíl výživných látek a pozor si dejte i samozřejmě na to, kde rostliny sbíráte (ne u silnic, na velkých práškovaných polích apod.).
Spoustu listové i jiné zeleniny si pak můžete samozřejmě pěstovat sami:
Ostatní zelenina
Veškerou kořenovou zeleninu doporučujeme strouhat nebo krájet na malé kousky, podle tvrdosti "dužiny". Většina druhů zeleniny většinou obsahuje příliš fosforu a málo vápníku, proto nedoporučujeme zkrmovat tuto zeleninu denně.
Přehled nejběžnější zeleniny je v tabulce "Ostatní zelenina", v pravém menu.
Ovoce
S ovocem opatrně, obsahuje velké množství vody a cukru. Vysoký obsah cukru může způsobit přílišné zmnožení střevních bakterií a ty pak následně způsobí vážné problémy s plynatostí. Většina ovoce také obsahuje nepřípustné množství fosforu a jsou většinou bez důležitějších živin - proto jej nabízejte jen jako pamlsek, pro zpestření stravy nebo za situací, kdy je potřeba rychleji doplnit cukry.
Přehled nejběžnějšího ovoce najdete v tabulce "Ovoce" v pravém menu.
Výhonky
Výhonky jsou dobrým zdrojem bílkovin, nicméně obsahují mnoho fosforu a velmi málo kalcia. Doporučujeme výhonky krmit jen příležitostně, jako zpestření stravy nebo jako dotaci proteinů.
Zde jsou nejznámější lehce dostupné druhy výhonků:
-
alfa alfa výhonky
-
mungo výhonky
-
výhonky čočky
-
výhonky hrášku
-
pšeničné klíčky
a další...
Obiloviny, strava na obilném základu
Obsahují hodně bílkovin a hlavně sacharidů. Mohou tvořit do 4% celkové stravy. Dodáváme je do stravy spíše jako zpestření a ne více než jednou, dvakrát za 14 dní.
-
rýže (vařená, nesolená)
-
těstoviny (bezvaječné, vařené, nesolené)
-
celozrný chléb
-
pšeničné klíčky
-
otruby
Strava bohatá na bílkoviny
Leguáni potřebují pro správný růst určité procento bílkovin. Mnoho listové zeleniny obsahuje menší procento bílkovin, proto je dobré občas bílkoviny dodávat v podobě jiné stravy.
Mezi dostupné zdroje bílkovin jsou např.:
-
vojtěškové granule, čerstvá vojtěška (viz níže)
-
tofu sýr (přírodní, bez příchutí) a sója obecně
-
obiloviny, výhonky (viz. výše)
-
komerční granulovaná krmiva pro leguány (vždy perfektně prostudujte přesné složení uvedené na obalu, v !originále! – do češtiny často nesmyslně a špatně přeložené)
Vojtěška (alfa alfa)
Leguáni zelení pomocí mikroflóry uložené v zadním střevě jsou schopni trávit vlákninu, která je pro jejich zažívací trakt velmi důležitá jako zdoj karbohydrátů. Proto je výborné vojtěšku, jak čerstvou, tak sušenou (ať v podobě sena nebo granulí, sušená obsahuje více vlákniny a bílkovin než čestvá) zařadit do jídelníčku.
Vlákninu můžeme přidávat např. ve formě sušené jablečné vlákniny nebo psyllium (dá se koupit v lékárně a obchodech se zdravou výživou).
Květy rostlin
Pro pestrost a jako „dekoraci“ stravy můžeme leguánům nabízet i květy vybraných rostlin. Někteří leguáni je zbožňují, jiní je nemusí.
Můžeme dávat např.:
-
květy pampelišky
-
květy jetele
-
květy vojtěšky
-
květy ibišku (čínského, plnokvětého apod.)
-
květy lichořeřišnice
-
květy jahodníku
-
květy růže
-
květy denivky (málo)
-
květy rukoly
-
květy ovocných stromů
Sušené rostliny
Jednoduše seno - vzhledem k tomu, že je vláknina pro leguání zažívací trakt nezbytná, doporučujeme, zvláště pak v zimních měsících, přidávat do krmné dávky nasekané seno - nejlépe samozřejmě vlastní - usušené pampelišky, jitrocel, jetel a také vojtěška jsou výborným doplňkem zvláště zimní stravy.
Oxaláty a fytáty
Jsou to přirozeně se vyskytující chemické molekuly v některých rostlinách. U lidí, kteří požívají příliš mnoho zeleniny s oxaláty ("produkt" kyseliny šťavelové - ethandiové, C2H2O4) a fytáty (kyselina fytová, hlavně v mrkvi, zeleném hrášku, fazolce a v jádrech) na sebe tyto molekuly vážou mj. kalcium a zabraňují tak jeho vstřebávání v tělě.
I když nebyly udělané žádné výzkumy, že u leguánů zelených to funguje stejně jako u lidí, předpokládá se a je dobré předpokládat, že tyto látky mají stejnou negativní funkci i u leguánů. Někdo tvrdí, že se vařením tyto látky redukují, ale zatím bez věrohodných studií.
Proto rostlinami, které tyto látky obsahují krmte, ale jako v případě níže uvedených goitrogenů je nepodávejte často a denně, ale spíše příležitostně.
Oxaláty a fytáty obsahuje například tato zelenina (přikládáme u většiny obsah oxalátů ve 100g, na ty s velkou koncentrací oxalátů si dávejte pozor a krmte jimi opatrně, téměř v každé nutriční publikaci se od sebe tyto hodnoty mírně liší, proto je berte spíše orientačně):
-
petržel (1,7 g)
-
pažitka (1,48 g)
-
špenát (0,97 g) (podávat velmi málo)
-
listy řepy (0,61 g)
-
mrkev (0,5 g)
-
ředkvička (0,48 g)
-
šťovík (!!vůbec nekrmit!!)
-
brukev zelná (angl. Collard greens – 0,45 g)
-
ružičková kapusta (0,36 g)
-
fazolové lusky (0,36 g)
-
řepa
-
celá zrna (např. obilovin)
-
čekanka
-
růžičková kapusta (0,36 g)
-
vodnice (0,21 g)
-
salát (0,33 g)
-
mangold
-
celer (0,19 g)
-
brokolice (0,19 g)
-
lilek (0,19 g)
-
květák (0,15 g)
-
chřest (0,13 g)
-
čekanka (0,11 g)
-
hlávkové zelí (0,1 g)
-
ibišek (0,05 g)
-
cibule (0,05 g)
-
hrášek (0,05 g)
-
listy vodnice (0,05 g)
-
pastiňák (0,04 g)
-
paprika (0,04 g)
-
tuřín (0,03 g)
-
kapusta (0,02 g)
-
tykev, dýně (0,02 g)
-
okurky (0,02 g)
Goitrogeny (glukosinoláty)
Goitrogeny jsou látky, které zabraňují vstřebávání jódu a jeho využití ve štítné a přištítné žláze. Tím negativně působí na udržování hladiny kalcia a fosforu v těle. Největší podíl goitrogenů v sobě mají brukvovité rostliny (mj. košťálová zelenina). Tyto rostliny obsahují také tzv. thiokyanáty, jejichž přílišné podávání vede až ke strumě (zvětšení štítné žlázy).
Nejznámějšími zástupci této zeleniny jsou:
-
hlávkové zelí (radši vůbec nekrmit)
-
kapusta (radši vůbec nekrmit)
-
brokolice
-
květák
-
růžičková kapusta
-
čínské a pekingské zelí
-
kedlubny
-
vodnice
-
ředkev
-
hořčice, listy
-
ředkvička
Touto zeleninou leguány krmit můžete (pokud není v závorce za názvem plodiny uvedeno jinak), ale dbejte na to, aby nikdy netvořila velkou část stravy. Doporučujeme spíše příležitostné podávání.
Na závěr první části bychom rádi řekli, že prostě v téměř každé zelenině se dají nalézt nějaké špatné a nějaké dobré látky, proto dbejte na rozmanitost stravy, kterou dáváte svým leguánům. Nejsou zde uvedeny samozřejmě všechny zkrmitelné rostliny a plodiny, jen ty nejznámější nebo nejdostupnější.
Nezapoměnte ke stravě dodávat kalciové přípravky, pro vyvážení poměru Ca:P. O umělém dodávání minerálů a vitamínů se více dočtete v menu „Vitamíny a Minerály “
Býložravost leguánů zelených
Dříve, než začali probíhat relevantní výzkumy a pozorování leguánů se vědci domnívali, že jsou leguáni omnivoři. To mj. znamená, že požírají mimo býložravé stravy i hmyz a různé bezobratlé.
Poslední a neustále probíhající výzkumy, však dokazují, že leguáni mohou být herbivoři, potažmo folivoři (živící se majoritně listy - listožraví).
Jedna studie žaludků 24 leguánů o délce čumák-kloaka 7 – 45 cm (1) ukázala, že se v žaludcích leguánů nacházely jen listy a ovoce.
V jiné studii (2) byl identifikován obsah leguáních žaludků (čumák-kloaka 8 – 20 cm), celkově ve všech leguáních žaludcích bylo 85% listů, 9 - 15% ovoce a 33% leguánů mělo v sobě mimo listů a ovoce ještě květy (jen ti o délce čumák-kloaka do 10 cm).
Ve velmi detailním výzkumu (3) se testoval obsah 31 leguáních žaludků a jako v předchozích studiích se nenašlo nic na živočišné bázi. Z toho 24 žaludků obsahovalo pouze listy, 2 obsahovaly pouze ovoce, 1 jen květy a 4 obsahovaly ovoce a listy, ale ne květy. Z těchto 31 leguáních žaludků bylo identifikováno na 26 druhů rostlin, z toho 16 leguáních žaludků obsahovalo pouze jeden druh rostliny.
Co se týče spekulací o tom, že leguáni požírají hmyz, když jsou mladí by mohl vyvrátit výzkum (4) – v žaludcích leguáních mláďat, která měla ještě zárodečný žloutek se našla pouze rostlinná báze.
Naproti tomu byli pozorováni 2 dospělci , krmící se na mršině (5) a pár dospělých samců, žeroucí vejce (6). Tato pozorování jsou také dány ročním obdobím, kdy se v některých částech výskytu leguánů nedostává dostatku zeleně (jinými slovy - hlad je nejlepší kuchař).
- Hirth HF: Some aspects of the natural history of Iguana iguana on a tropical strand.
- Van Denever RW: Growth and ecology of spiny tailed and green iguanas in Costa Rica, with comments on the evolution of herbivory and large body size, in Burghart GM and Rand AS (eds): Iguanas of the world: Their Behaviour, Ecology and Conservation.
- Rand AS, Dugan BA, Monteza H, and Vianda, D: The diet of a generalized folivore: Iguana iguana in Panama.
- Iverson JB: Adaptations to herbivory in iguanine lizards, in Burghart GM and Rand AS (eds): Iguanas of the world: Their Behaviour, Ecology and Conservation.
- Loftin H. and Tyson EL: Iguana as carrion eaters. Copeia 1965:515
- Arendt WJ: An observation of Iguana iguana feeding on eggs of the cattle egret (Bubulcus ibis) at fox bay, Montserrat, West Indies: a case of predation and scavenging? Carib. J. Sci. 22:221-222, 1986
Poznámka: nejsme žádnými extrémisty, kteří by po požití jednoho cvrčka leguánem hned vyplachovali leguánům žaludky. Ale informace, které zde prezentujeme, pochází z relevantních vědeckých výzkumů. Škodlivost živočišných bílkovin (následkem dna a jiná onemocnění) u leguánů je prokázaná, nicméně se jedná o případy SYSTEMATICKÉHO zkrmování. Vzhledem k naší činnosti v projektu Zvířecí péče se s tímto setkáváme velice často a škodlivost a nevhodnost živočišných bílkovin máme ověřeno "in natura".
Je třeba si také uvědomit, že leguáni zelení se vyskytují i na místech, kde může být sezónně obtížné se dostatečně nakrmit jedlými listy a ovocem. V těchto obdobích si leguáni mohou vynyhrazovat nutriční deficit i živočišnou stravou (člověk také nejí syrové maso, ale kdyby neměl co jíst, bude si dělat steaky klidně na kameni na poledním slunci) stejně tak březí samice v době nejintenzivnější tvorby vajec.
Velkým problémem je také používání nekvalitních náhradních zdrojů UV záření (na zářivky zapomeňte) nebo dokonce žádné a nedostatečné teploty. Při kombinaci i s podáváním živ. proteinů nemůže leguán přežít ve zdraví.
Nicméně je jasné, že pravidelné zkrmování živočišných bílkovin je pro leguání organismus velkou zátěží, proto vždy používejte při skladbě jejich stravy především svůj rozum.