Krajta královská (Python regius)

Říše: Animalia, živočichové

Kmen: Chordata, strunatci

Podkmen: Vertebrata, obratlovci

Třída: Reptilia, plazi

Řád: Squamata, šupinatí

Podřád: Serpentes (Ophidia), hadi

Nadčeleď: Alethinophidia (Henophidia), hroznýši

Čeleď: Boidae, hroznýšovití

Podčeleď: Pythoninae, krajty

Rod: Python

Druh: Python regius, krajta královská

Rozšíření:

Je to africká krajta, vyskytuje se od východu - na travnatých pláních Sudánu (západně od Nilu) a v Ugandě, přes centrální Afriku (Středoafrická republika, Kamerun, Nigérie a jižněji Kongo) na západ (Senegal, Guinea, Sierra Leone, Podřeží Slonoviny, Ghana, Togo, Benin). Obývá jak oblasti tropické dešťové (bez období dešťů a sucha), tak oblasti, kde se střídá období dešťů a sucha - savany (majoritně). Na okrajích výskytu, kde se střídá období dešťů a sucha je období dešťů od března až dubna do listopadu.

Vyskutuje se na travnatých savanách s malou hustotou stromů a roztroušenými vrstvami kamení, otevřených lesích. Nevyskytují se v hustých uzavřených lesích.

mapa je pouze orientační

Vzhled:

Mohutnější svalnaté tělo s lesklými hladkými šupinkami, klínovitá hlava zřetelně oddělená od krku. Přírodní zbarvení je černá se světle hnědými fleky. Od nosu přes oči a na konec hlavy ke krku se zpravidla táhnou dva světle hnědé pásky. Břicho je bílé, lemované černými pruhy. Tyto krajty mají zřetelný, krátký ocas a u kloaky rudimentální končetiny v podobě dvou „drápků“. Po rtech horní čelisti mají rozmístěny tepločivé jamky (termoreceptory, 2 páry na každé straně) sloužící k lovu v noci (pomocí jich vidí infračervené záření – tepelnou stopu kořisti s výkyvem i jen 0,002 ºC). Krajta královská je menší z krajt, dorůstá se 1 – 1,5 m.


Způsob života:

Jak je již psáno výše, tato krajta obývá travnaté savany a otevřené lesy, kde se přes den skrývá mezi vrstvami kamení nebo je ukryta v norách nebo pod nánosy vegetace.

Krajty královské jsou aktivní především v noci, kdy se také vydávají na lov. K tomu mají vyvinuty právě termoreceptory (dva páry na každé straně horní čelisti), které jim dovolují přesně zacílit na kořist i v úplé tmě. Svou kořist často stopují až do jejich úkrytů.

Je to pozemní had, žijící výhradně na zemi, ale dovedou i obratně šplhat.


Chov:

Krajty královské jsou klidní a neútoční hadi, ale jsou známé odmítáním potravy a stresem, tudíž nemohu doporučit úplným začátečníkům. Zřídkakdy nebo vůbec neútočí, když se cítí ohrožena, svinuje se smyčkami do koule a hlavu schovává uvnitř, proto se jí také říká ball python (míčová krajta). Toto chování v teráriu časem zmizí. Najdou se i jedinci, kteří jsou kousaví, ale jsou to výjimky.

Pořizujte si jen rozkrmená mláďata (nebo dospělé jedince) přímo od chovatelů (ne na burzách), což je lepší a daleko levnějsí než v obchodě se zvířaty.

Krajty královské se nezimují!. Pouze, zvlášť pokud je chceme rozmnožovat jim simulujeme období deštů a sucha – od března až dubna do října, listopadu terárium hodně rosíme (zvyšujeme vlhkost) a snížíme mírně teplotu (26 – 28°C). Od listopadu do března až dubna necháme terárium sušší při teplotách 28 – 32°C (s lokálním ohřevem až na 36 – 38°C – tozn. v nejteplejším místě terária. Had musí mít vždy možnost se jít schladit).

Období dešťů a sucha v přírodě:

V místě výskytu krajt královských (většinou mezi 5 a 15° sev. šířky) je obvykle 12 hodin světlo a 12 hodin tma. Denní teploty kolísají v rozmezí 32,2 – 43°C během nejteplejšího období a 25 - 31°C běhěm chladných částí roku.

Páření krajt nastává běžne od poloviny září do poloviny listopadu – toto období je známo jako minoritní dešťové období (relativně chladné období, kdy prší téměř každý den). Období sucha začíná na konci listopadu a počasí začíná být suché a horké až do března, což je nejteplejší měsíc v roce. Vejce krajty královské kladou v druhé polovině suchého období – od poloviny února do začátku dubna. Hlavní období dešťů začíná obvykle v polovině dubna s několika týdny neustálého deště; duben a květen jsou teplé a zapařené (vysoká humidita) měsíce. V červnu a červenci se začíná ochlazovat, deště ustávají v polovině července a srpen je typicky suchý a nejstudenější měsíc v roce. Mláďata se obvykle líhnou od poloviny dubna do poloviny června.

Krajty královské se dožívají velmi vysokého věku, obvykle až 30 let. Nejdelší žijící „ball python“ byla krajta, která pobývala v Zoo ve Philadelphii (USA) od 26.května 1945 do 7.října 1992 – více než 47 let.

Terárium:

Terárium by mělo být sušší (v jejich domovině se objevují také na sušších místech), dobře větrané, s úkrytem a vždy čerstou vodou ve větší misce. Neměla by chybět silnější větev jako prolézačka, odpočívací police a pro estetičnost můžeme umístit do terária umělou květinu (živé had zničí). Chybět by neměly ani kameny, které poslouží jako úkryt a pomůcka hadovi při svlékání (dřením si o ně může zachytit svlékanou kůži).

Velikost: pro dospělého jedince postačí terárium 100-150x60x60 cm (délka, hloubka, výška) nebo-li "ideální" podmínky jsou takové, aby se had mohl v nejdelší straně terária celý natáhnout (v literatuře se udává shruba ¾ délky hada). V jedné ubikaci chováme zpravidla jednoho jedince.

Substrát: Na dno terária můžeme položit noviny (hygienické), rašelinu, lignocel, dřevěné štěpky, jedlovou nebo cypřišovou kůru, pokud používáte odřezky nebo hobliny dřeva, dávejte pozor aby nebyli z cedru – ten je pro hady toxický. Nám se osvědčil chov na lignocelu a na bukových štěpcích.

Pokud používáme substrát, který se může hadovi dostat při polykání kořisti do zažívacího traktu (různé štěpky, lignocel apod.) můžeme krmit hada v jiném teráriu s novinami jako podkladem (vyhřívaným na teplotu "ubytovacího" terária) – mohu doporučit jen pro aklimatizované, bezstresové jedince, naše krajta s tímto však nikdy neměla problém.

Osvětlení, teplo: Pro vytápění terária poslouží obyčejná nebo bodová žárovka v obráceném květináči umístěná tak, aby se o ní had nepopálil (popáleniny jsou u hadů bežné a poměrně vážné). V případě, že zvolíme jako zdroj tepla topný kámen, je třeba, aby obsahoval termostat, nejlépe reostat (pro nastavení požadované teploty), aby se zabránilo popálení hada, pro tyto hady se ale topný kámen všeobecně nedoporučuje. Je možné umístit pod terárium topnou podložku nastavenou na optimální teplotu.

Terárium vytápíme na optimální teplotu 28 - 32°C (v místech vyhřívání 35 - 38°C, což je maximální teplota a jen v jednom místě terária!!) s nočním poklesem až na 25°C . V období dešťů zmírníme vyhřívání na 26 – 28°C a hodně rosíme.

Speciální terarijní UV (UVA, UVB) zářivky nejsou u krajt královských potřeba, ale není to naškodu, pokud nemáme v teráriu dostatek světla (použití topného kamene) můžeme ho vybavit obyčejnou “kuchyňskou“ trubicovou nebo plnospektrální zářivkou.
Světlo by měly tyto krajty mít asi 13 hodin, v období, kdy jim snižujeme teplotu cca 11 hodin.


Potrava:

V zajetí tyto krajty ochotně přijímají různé hlodavce (např. myši, křečči, menší potkany). Mohou odmítat potravu, čímž jsou tyto krajty hodně známé, vydrží hladovět i několik měsíců. Příčinou může být jejich sezónní příjem potravy (v přírodě v období sucha krajty někdy zůstávají v úkrytu trvale a nežerou, tak jest i v zajetí, při navozování těchto klimat. podmínek), ale také nevhodné ubytovací a teplotní podmínky, špatná vlhkost (moc nebo málo) vnitřní i vnější parazité, zranění a také v neposledí řadě stres.

Pokud krajta královská odmítá potravu, zvláště mimo zimních měsíců, kdy je to relativně normální, zkoušíme nejdříve zjistit, zda máme správně stanoveny podmínky chovu ze všech hledisek, prohlédneme hada, zda nemá vnější parazity nebo zranění tlamy (hniloba tlamy) a zda není stresován (absence úkrytu, terárium na příliš frekventovaném místě apod.). Také můžeme zkoušet nabízet různé druhy hlodavců (někdy si tyto krajty hodně vybírají). Pokud krajta začne ztrácet na váze a viditelně se zhoršuje její forma, neotálet a navštívit kvalifikovaného veterináře.

Malé krajty se krmí cca 1x týdně až dvěma kusy kořisti. Odrostlé a dospělé jedince krmíme po 14 dnech.


Rozmnožování:

Krajty královské jsou oviparní (vejcorodí=kladou vejce). Březost samic trvá asi 3 - 4 měsíce, v této době pozorujeme samici, že se občas převrací na hřbet (jaby nám ukazovala břicho), i když moje samice měla i falešnou březost – lehala si týden na hřbet, ale vejce neměla. 24-34 dní po postovulačním svleku samice naklade velké vejce (udává se i 13 ks), kolem kterých se zpravidla stočí a dovede si je i bránit. V období po tomto svleku se nedoporučuje krmit.

Mláďata se rodí zpravidla po dvou měsících a po cca 3 týdnech se svlékají a přijímají první potravu, většinou myší holátka.

Rozmnožování a úspěšné odchování krajt královských v zajetí je složitá záležitost pro zkušené teraristy. Vhodný je chov více samců z hlediska stimulace k páření.

ukázka falešné březosti:

pití:

zakalení před svlekem:

ukázka obrané techniky svíjení do koule:

krmení: