Tato čeleď je rozšířena v Mexiku, jihovýchodní Asii, Indonésii, Filipínských ostrovech a západní Nová Guinea.
Jsou to malí ještěři bez končetin. Samci mohou mít zakrnělé zbytky zadních končetin, jako je to u Pogopodidaů – dvounožkovití. Nalézají se blízko kloaky a preanálních pórů. Samci je používají během páření. Jejich tělo je podlouhlé, tužkovitého tvaru. Měří okolo 22 – 25 cm. Mají pevně spojenou lebku, nepohyblivá oční víčka, která jsou zakryté průhlednou šupinou, blánou. Chybí jim vnější ucho a mají tupý nos s obrovským čenichovým štítkem. Jsou většinou hnědí a šupiny na těle se taškovitě překrývají. Schopnost autonomie ocasu je u nich vytvořena. Rozmnožují se vajíčky, jsou oviparní (= vejcorodý). Většinou mívají, ale jen jedno vajíčko.
Žijí hrabavým životem pod zemí. Většinou jsou zahrabáni pod půdou nebo pod kameny v hustém lese, středně vlhkých listnatých křovích nebo i otevřených křovinách, borovico-dubových lesích, pod kameny a tlejícími kmeny v deštných lesích. Jejich potrava není prozatím zcela známá. Příbuznost s ostatními ještěřími čeleděmi není jasná, spíše se zdají být více příbuzní s dvouplazy.
Rod: Anelytropsis
Výskyt: Mexiko
Fyziologie:
Jsou to ještěři velcí maximálně 25 cm. Samci mají zbytky končetin v blízkosti
kloaky a preanálních pórů, které používají samci během páření.Mají podlouhlé
tělo s tupou hlavou a vekých čenichovým štítkem. Jejich oči jsou zakrnělé,
překryté blanou, víčka nepohyblivá a chybí jim i vnější ušní otvor. Rozmnožují
se oviparně, kladou vejce, ale většinou to bývá pouze jedno s vápenitou
skořápkou.
Obecně:
Tento rod žije spíše v borovico-dubových lesích zahrabáni pod půdou, kameny
nebo spadanými kmeny. Mají rádi středně vlhké listnaté křoviny a lesy. Jejich
potrava není prozatím známá.
1 druh:
Anelytropsis papillosus
Rod: Dibamus
Výskyt:
Deštné lesy jihovýchodní Asie, Indonésie, Filipínské ostrovy a západní Nová Guinea.
Fyziologie:
Jsou velcí asi 22 cm. Mají valcovité tělo s tupou hlavou a velkým čenichovým
štítkem. Oči mají zakrnělé, přikryté blanou s nepohyblivými víčky, chybí jim
vnější ušní otvor a samci mají zbytky končetin v blízkosti kloaky a preanálních
pórů, které používají jen v období páření. Většinou jsou hnědí. Rozmnožují se
kladením vajec (oviparní).
Obecně:
Žijí v deštných lesích pod tlejícími kmeny spadaných stromů, pod kameny nebo
zahrabáni v půdě. Jejich potrava není zcela známa.
20 druhů:
Dibamus alfredi – Beznožka Alfredova
Dibamus bogadeki
Dibamus booliati
Dibamus bourreti
Dibamus celebensis
Dibamus deharvengi
Dibamus dezwaani
Dibamus greeri
Dibamus ingeri
Dibamus kondaoensis
Dibamus leucurus
Dibamus montanus
Dibamus nicobaricum
Dibamus novaeguineae – Beznožka novoguinejská
Dibamus seramensis
Dibamus smithi
Dibamus somsaki
Dibamus taylori
Dibamus tiomanensis
Dibamus vorisi