Rozšíření, biotop
Geografické rozšíření a biotop leguánů zelených
Domovem leguánů zelených je tropická amerika a jejich rozmístění po celém kontinentě uvidíte na následující mapě, kde je nakresleno rozmístění leguána zeleného v biomech (územní rostlinné společenství) světa.
Mapa 1: Biomy (územní rostlinné společenství) světa a výskyt leguána zeleného.
Tropické deštné pralesy
Tropický deštný prales je nejproduktivnější, nejsložitější a velmi starý ekosystém na světě. Rozkládá se mezi obratníky Raka a Kozoroha, v pásmu tropů, což jsou trvale nejteplejší části světa. Deštné pralesy můžeme nalézt i v některých částech subtropického a mírného pásu. Patří sem, jak vidíte na mapě č. 1 (kde je zakreslen i výskyt leguána zeleného) střední a velká část jižní Ameriky, většina rovníkové Afriky, jižní Asie a severní Austrálie. Teplota zde kolísá mezi 20°C až 30°C a roční souhrn srážek je díky vydatným dešťům velmi bohatý, pohybuje se od 400 do 1000 cm. Rozdíly v délce dne v různých ročních období jsou malé, nepatrné. Díky tomuto mlžnému prostředí (vysoké teploty, tropické slunce a mnoho srážek) se rychle vytváří vysoký, svěží a vždy zelený prales, který kvete a plodí po celý rok.
Tyto dlouhodobé a neměnné podmínky vedou k úžasné pestrosti živočichů a rostlin i přestože tropické pralesy zaujímají pouhých 7% zemského povrchu. Žije zde mnohem více druhů než v jakémkoliv jiném prostředí. Udává se až 2/3 všech rostlin a živočichů. Některé druhy jsou také velmi vzácné.
Voda je také neodmyslitelnou součástí džungle – bažiny, říční břehy a pravidelně zaplavovaná území umožňují vznik deštných pralesů. Některé tyto rysy nalezneme i u tropických vlhkých lesů – rostou v oblastech s nižšími srážkami sezónního charakteru a některé stromy dokonce v suchých obdobích shazují listy.
Jednou z nejteplejších a nejvlhčejších oblastí deštných pralesů je povodí Amazonky – Amazonie je jedním z nejvýznamnějších kyslíkových zdrojů a zároveň největší na Zemi. Je propletena mnoha rameny obrovské řeky Amazonky, která poskytuje domov nejenom rybám, ale i dalším živočichům.
Dříve pokrývali pralesy 14% zemského povrchu, ale nyní díky ničení tohoto úžasného ekosystému se jeho plocha zmenšila na polovinu 7% zemského povrchu.
Vrstvy pralesa:
Nejvyšší patro – začíná ve výšce 75 metrů a tvoří ho obrovské stromy, které poskytují vhodná místa pro hnízdění ptáků (hlavně dravců).
Korunové (nižší) patro – je vysoké 15 – 30 metrů a tvoří ho koruny rostlin, které vytvářejí hustě propojenou klenbu s bujným listovím. Zde se nachází domov a potrava pro většinu lesních živočichů.
Stromové patro – zde jsou více otevřené prostory se stromy, které snášejí stín.
Dno pralesa – zde rostou mladé stromky a keře, podklad tvoří kapradiny, mechy a hrabanka, která dává potravu malým živočichům.
Tropické deštné pralesy se nazývají také jako „plíce Země“, „nejvyšší lékárna světa“ a „klenoty Země“, což úplně vystihuje jejich důležitost a krásu.
Ne všechny populace leguánů zelených však žijí v srdci tropického deštného pralesa. Žijí i v zeměpisných šířkách, kde se střídá období dešťů s obdobím sucha. Pokusili bychom se přiblížit jednotlivé oblasti na okraji areálu výskytu a rozdíly jejich klimatu, které se mnohdy velice liší.
Ostatní tropy
Střední amerika – světlý tropický opadavý les: období dešťů začíná obvykle během června do října-listopadu, kdy dochází ke zvýšení teplot a samozřejmě rel. vlhkosti vzduchu. Na konci tohoto období obvykle začíná období páření leguánů.
Ekvádor, SZ Peru – zde probíhá období dešťů od prosince do května, kdy na zem dopadne obrovské množství srážek přinášených proudícím El niňo, průměrná teplota po celý rok se pohybuje okolo 25°C v závislosti na nadmořské výšce.
východní Bolívie, jižní Brazílie – zde jsou rozdíly mezi obdobím dešťů a sucha minimální. V těchto oblastech hodně prší a průměrné teploty mohou přesáhnout až 30°. Severovýchodní vítr přináší srážky, které mají na svědomí časté povodně (jako např. El Niňo v Ekvádoru).
JV Bolívíe, sev. Paraguay a jihozápadní část výskytu v Brazílii – v této oblasti panují podmínky o něco složitější. Od prosince do března (tedy v létě) přináší severovýchodní větry hutné deště, teploty jsou přes den vysoké. V zímních měsících (duben – listopad) je sucho s horkými dny a studenými noci. Roční úhrn srážek je 500-900mm.
pozn. v dnešní době je bohužel situace, kdy málokdo ví, odkud jeho zvířata pochází. Od roku 2005 se k nám začali masivně dovážet leguáni z farem v Salvadoru, takže většina leguánů v našich chovech od r.05-06 bude patrně původem z těchto farem (alespoň ta zvířata, která přežila). Tozn. původem ze střední ameriky, kde se střídá období dešťů a sucha).
Na další mapě uvidíte rozmístění na politické mapě, pro ukázku v jakých všech zemích se leguán zelený vyskytuje.
Mapa 2: Mapa výskytu leguána zeleného dle politického rozmístění.
Jak vidíte na mapě, leguán zelený se vyskytuje asi od středu Mexika až po sever Bolívie a Paraguaye přímo v těchto zemích: Mexiko, Guatemala, Belize, Salvador, Honduras, Nikaragua, Kostarika, Panama, Kolumbie, Venezuela, Guyana, Surinam, Francouzská Guyana, Ekvádor, Peru, Brazílie, Bolívie, Paraguay – obývá tedy obrovské území. Uměle byli tito ještěři vysazeni na Floridě (USA) a Havajských ostrovech (USA), kde vytvořili díky příznivým klimatickým podmínkám stabilní populace.
Reklama:
