Úvod do problematiky krmení
Leguáni zelení patří do skupiny velkých, býložravých ještěrů, jejichž tlusté střevo je speciálně přizpůsobené k trávení rostlinné vlákniny (celulozy).V jeho záhybech se nachází 3-6 půlměsícovitých chlopní (řas), které umožňují pomalý průchod potravy a obsahují velké množství potřebných střevních bakterií (mikrofloru), které celý proces trávení umožňují. Tyto bakterie pak zjednodušeně vyrábí důležité bílkoviny. Malí leguánci se líhnou z vajíček bez této mikroflory a musí si bakterie obstarat – v přírodě získávají často tuto mikrofloru požíráním trusu dospělých leguánů.
Jsou to tedy býložraví plazi, přesněji folivoři. To znamená, že největší podíl v jejich přirozené stravě tvoří listy různých rostlin. Do jejich přirozeného jídelníčku patří také květy, méně již plody rostlin, výjimečně byla zaznamenána i pozorování kdy leguáni nepohrdli ani hmyzem či vejcem (více níže).
Dobrý základ stravy a v něm vyvážený poměr všech živin je jednou z nejzásadnějších věcí pro zdárný chov. I díky těmto nárokům není chov leguána zeleného vůbec jednoduchý. Pokud mu chceme poskytnout dobrou stravu, sami bychom se měli trochu zabrat do nutričních hodnot různých bylinek, zeleniny, ovoce a dalších možných rostlin.
Skladba potravy, využitelnost živin
Pro dosáhnutní optimálního poměru vitamínů, minerálů a živin u leguánů chovaných v zajetí je především důležité krmit co nejvíce různorodou stravou. Mimo zimní období je nejlepší zkrmovat rostliny, které najdeme venku, především různé byliny a listy stromů, v zimě je situace v našich zeměpisných šířkách poněkud složitější.
Jednou z nejdůležitějších věcí, na kterou musíme dbát při sestavování jídelníčku je poměr kalcia a fosforu obsaženém ve stravě. Tento poměr, udávaný v literatuře jako Ca:P, by měl být u leguánů zachováván v poměru 2:1 (Ca:P). Toto je základní poznatek, na který se musí vždy brát zřetel, jelikož velké množství zeleniny obsahuje až příliš fosforu a velmi málo vápníku. (o potřebě vápníku se dočtete více v menu Minerály).
V následující orientační tabulce jsou znázorněny jednotlivé možné složky leguání stravy v procentuálním zastoupení dle J.W. Hatfielda:
Zelené listy | 30 – 45% |
Ostatní zelenina | 30 – 40% |
Ovoce | 10 – 15% |
Obiloviny | 0 – 4% |
Bílkoviny | 1 – 3% |
James W. Hatfield – Green Iguana, The Ultimate owner´s manual
Tato tabulka prozměnu ukazuje energetickou potřebu sacharidů, bílkovin a tuků u býložravých, masožravých a hmyzožravých plazů:
býložravci | masožravci | hmyzožravci | |
sacharidy | 75% | 5% | 50% |
bílkoviny | 20% | 50% | 25% |
tuky | 5% | 45% | 25 |
Douglas R. Mader, Reptile medicine and surgery, 2006
Jak jsme již psali, většinu leguání stravy v přírodě tvoří listy, proto by největší část jejich potravy měly tvořit listy rostlin a listová zelenina. Listy obsahují často velké množství vápníku, žádoucích vitamínů, ostatních minerálů a málo fosforu.
Listová zelenina, zelené listy rostlin a stromů
Jelikož jsou leguáni listožravá zvířata a vzhledem k našim dosavadním zkušenostem doporučujeme, aby hlavní složku celkové stravy tvořili právě zelené listy a listová zelenina (i cca 75 – 85%).
V tabulce „Listy rostlin“ (click nebo menu napravo) je menší seznam jak „hospodářských“ rostlin, tak i divoce rostoucích bylin, které je možno zkrmovat. Všeobecně platí, že divoce rostoucí rostliny jsou velmi vhodné a obsahují minimum látek, které by mohly škodit (samozřejmě jak které). Pozor si dejte na celou čeleď Brassicae, rostliny této čeledi se vyznačují vysokým obsahem šťavelanů a oxalátů. Vyvarujte se také přílišnému zkrmování salátů, které mají naprosto minimální podíl výživných látek a pozor si dejte i samozřejmě na to, kde rostliny sbíráte (ne u silnic, na velkých polích apod.). Zkrmovat můžete listy listnatých stromů, jež jsou pro leguány stravou přirozenou (ovocné stromy, lípa, bříza atp.). Ne všechny listy stromů jsou vhodné, vyvarujte se listům, obsahujícím příliš mnoho silic (např. ořech).
Spoustu listové i jiné zeleniny si pak můžete samozřejmě pěstovat sami.
Ostatní zelenina
Veškerou kořenovou zeleninu doporučujeme strouhat nebo krájet na malé kousky, podle tvrdosti „dužiny“. Většina druhů zeleniny obsahuje příliš mnoho fosforu a málo vápníku, proto nedoporučujeme zkrmovat tuto zeleninu denně.
Přehled nejběžnější zeleniny je v tabulce „Ostatní zelenina„, (click) v pravém menu.
Ovoce
S ovocem opatrně, obsahuje velké množství vody a cukru. Vysoký obsah cukru může způsobit přílišné zmnožení střevních bakterií a ty pak následně způsobí vážné problémy s plynatostí. Většina ovoce také obsahuje nepřípustné množství fosforu a jsou většinou bez důležitějších živin – proto jej nabízejte spíše jako pamlsek, pro zpestření stravy nebo za situací, kdy je potřeba rychleji doplnit cukry.
Přehled nejběžnějšího ovoce najdete v tabulce „Ovoce“ (click) pravém menu.
Výhonky
Výhonky jsou dobrým zdrojem bílkovin, nicméně obsahují mnoho fosforu a velmi málo kalcia. Doporučujeme výhonky krmit jen příležitostně, jako zpestření stravy nebo jako dotaci proteinů.
Mezi nejznámější, lehce dostupné druhy výhonků patří:
- alfa alfa výhonky
- mungo výhonky
- výhonky čočky
- výhonky hrášku
- pšeničné klíčky
a další…
Obiloviny
Obsahují hodně bílkovin a hlavně sacharidů. Mohou tvořit do 4% (procenta jsou spíš pro přehled) celkové stravy. Je nutné upozornit, že leguáni špatně tráví tvrdší stravu.
- rýže (vařená, nesolená)
- těstoviny (bezvaječné, vařené, nesolené)
- celozrný chléb
- pšeničné klíčky
- otruby
Strava bohatá na rostlinné bílkoviny
Leguáni samozřejmě potřebují pro správný růst a vývin určité procento bílkovin. Mnoho listové zeleniny obsahuje menší procento bílkovin, proto je dobré bílkoviny dodávat v podobě jiné stravy.
Mezi dostupné zdroje rostlinných bílkovin patří např.:
- vojtěškové granule, čerstvá vojtěška (viz níže)
- tofu sýr (přírodní, bez příchutí) a sója obecně
- obiloviny, výhonky (viz. výše)
- komerční granulovaná krmiva pro leguány (vždy prostudujte složení uvedené na obalu)
Vojtěška (alfa alfa)
Leguáni zelení pomocí mikroflóry uložené v zadním střevě jsou schopni trávit vlákninu, která je pro jejich zažívací trakt velmi důležitá jako zdoj karbohydrátů (správně sacharidů). Proto je výborné vojtěšku, jak čerstvou, tak sušenou (ať v podobě sena nebo granulí, sušená obsahuje více vlákniny a bílkovin než čestvá) zařadit do jídelníčku. Problémem je, že ne každému leguánovi vojtěška chutná.
pozn.: vlákninu lze přidávat např. ve formě sušené jablečné vlákniny nebo psyllium (dá se koupit v lékárně a obchodech se zdravou výživou), ovšem zvíře dobře krmené toto nepotřebuje.
Květy rostlin
Leguáni květy milují a i v přírodě tvoří část jejich jídelníčku. Květů, které je možné leguánům dávat existují jistě spousty, my uvedeme ty, které dáváme leguánům nejčastěji.
Můžeme dávat např.:
- květy pampelišky
- květy jetele
- květy vojtěšky
- květy ibišku (čínského, plnokvětého apod.)
- květy lichořeřišnice
- květy jahodníku
- květy růže
- květy denivky (málo)
- květy rukoly
- květy ovocných stromů
Sušené rostliny
Jednoduše seno – vzhledem k tomu, že je vláknina pro leguání zažívací trakt nezbytná, doporučujeme, zvláště pak v zimních měsících, přidávat do krmné dávky nasekané seno – nejlépe samozřejmě vlastní – usušené pampelišky, jitrocel, jetel a také vojtěška jsou výborným doplňkem zvláště zimní stravy.
Na co si dávat pozor
Oxaláty a fytáty
Jsou to přirozeně se vyskytující chemické molekuly v některých rostlinách. U lidí, kteří požívají příliš mnoho zeleniny s oxaláty („produkt“ kyseliny šťavelové – ethandiové, C2H2O4) a fytáty (kyselina fytová, hlavně v mrkvi, zeleném hrášku, fazolce a v jádrech) na sebe tyto molekuly vážou mj. kalcium a zabraňují tak jeho vstřebávání v tělě.
I když není tak uplně jisté, že u leguánů zelených to funguje stejně jako u lidí, předpokládá se a je dobré předpokládat, že tyto látky mají patrně stejnou negativní funkci i u leguánů. Někdo tvrdí, že se vařením tyto látky redukují, ale zatím bez věrohodných studií.
Proto rostlinami, které tyto látky obsahují lze krmit, ale jako v případě níže uvedených goitrogenů je nepodávejte často a denně, ale spíše příležitostně, rostlinami, které obsahují výrazně více těchto látek než jiné nekrmte raději vůbec.
Oxaláty a fytáty obsahuje například tato zelenina (přikládáme u většiny obsah oxalátů ve 100g):
- petržel (1,7 g) (raději nekrmit, leguáni ji stejně nemusejí)
- pažitka (1,48 g)
- špenát (0,97 g) (podávat velmi málo nebo vůbec)
- listy řepy (0,61 g)
- mrkev (0,5 g)
- ředkvička (0,48 g)
- šťovík (vůbec nekrmit)
- brukev zelná (angl. Collard greens – 0,45 g)
- ružičková kapusta (0,36 g)
- fazolové lusky (0,36 g)
- řepa
- celá zrna (např. obilovin)
- čekanka
- růžičková kapusta (0,36 g)
- vodnice (0,21 g)
- salát (0,33 g)
- mangold
- celer (0,19 g)
- brokolice (0,19 g)
- lilek (0,19 g)
- květák (0,15 g)
- chřest (0,13 g)
- čekanka (0,11 g)
- hlávkové zelí (0,1 g)
- ibišek (0,05 g)
- cibule (0,05 g)
- hrášek (0,05 g)
- listy vodnice (0,05 g)
- pastiňák (0,04 g)
- paprika (0,04 g)
- tuřín (0,03 g)
- kapusta (0,02 g)
- tykev, dýně (0,02 g)
- okurky (0,02 g)
Goitrogeny nebo-li glukosinoláty
Goitrogeny jsou látky, které zabraňují vstřebávání jódu a jeho využití ve štítné a přištítné žláze. Tím negativně působí na udržování hladiny kalcia a fosforu v těle (ovlivňováním množství parathormonu v krvi). Největší podíl goitrogenů v sobě mají brukvovité rostliny (mj. košťálová zelenina). Tyto rostliny obsahují také tzv. thiokyanáty, jejichž přílišné podávání může vést až ke strumě (zvětšení štítné žlázy).
Nejznámějšími zástupci této zeleniny jsou:
- hlávkové zelí
- hlávková kapusta
- brokolice
- květák
- růžičková kapusta
- čínské a pekingské zelí
- kedlubny
- vodnice
- ředkev
- hořčice, listy
- ředkvička
Touto zeleninou leguány krmit můžete, ale dbejte na to, aby nikdy netvořila majoritní část stravy. Doporučujeme spíše příležitostné podávání.
Na závěr první části bychom rádi řekli, že prostě v téměř každé zelenině se dají nalézt nějaké špatné a nějaké dobré látky, proto dbejte na rozmanitost stravy, kterou dáváte svým leguánům. Nejsou zde uvedeny samozřejmě všechny zkrmitelné rostliny a plodiny, jen ty nejznámější nebo nejdostupnější.
Nezapoměnte ke stravě dodávat kalciové přípravky, pro vyvážení poměru Ca:P. O umělém dodávání minerálů a vitamínů se více dočtete v menu „Vitamíny a Minerály “
Býložravost leguánů zelených aneb naposled…
Odvěká otázka, která rozdělila část chovatelů na dva nesmiřitelné tábory (bohužel) – „krmit leguány vegansky nebo zařadit do jídelníčku i živočišné bílkoviny?“
Toto téma bychom nyní chtěli pojmout tak, že se pokusíme nabídnout několik podložených argumentů k zamyšlení. A to na obou stranách „barikády“.
My jsme začali chovat leguány zelené v r.2001, především na základě knihy The Ultimate Owner´s Manual od J.W Hatfield, (která je ještě v dnešní době asi nejlepší publikací pro chovatele leguánů zelených) jsme krmili leguány 100% rostlinnou stravou. Pod oblouzněním začátečnické naivity a přeceněné důvěry v ostatní chovatele jsme se aktivně podíleli na adopčním programu těchto zvířat a od r. 2004 jsme se snažili provozovat ryze amatérský, domácí útulek pro leguány zelené – mladí leguáni rostli velice rychle, zvířata se vyvíjela k naší spokojenosti a i v léčení menocných nebo zraněných zvířat jsme byli skoro vždy úspěšní. Leguáni, které jsme si sami nechali jsou dnes zdraví, pěkně vybravení a aktivní jedinci v nejlepším věku a věříme, že někteří ještě pár desítek let budou.
Ale! – nikdy jsme se u leguánů zelených nepokoušeli (a ani to neplánujeme) o odchov, nikdy jsme němeli v péči mláďata pod 2 měsíce věku. Někteří opravdu zkušení a dlouholetí teraristé a zároveň jistě výborní chovatelé, kteří leguány zelené odchovali si nedokáží celý proces rozmnožování bez suplementace živočišných bílkovin u samic leguánů ani představit, to stejné u velice mladých mláďat (nejčastějším argumentem je to, že bez nich málo rostou). Taktéž jsme se korespondenčně setkali s chovateli, kterým sice samice, krmené vegansky snesly oplozené vejce, ta však byla nekvalitní a zárodky se buď vůbec nezačaly vyvíjet, nebo po nějaké době odumřely.
Zkrmování živočišných bílkovin v zajetí pro zdárné rozmnožení těchto zvířat by tedy mohl mít jistý smysl. Nicméně i bez nich to jde také – leguány zelené sice nerozmnožujeme, ale máme odchovy leguánů kubánských (Cyclura nubila), což jsou pozemní leguáni, kteří se v přírodě prokazatelně živočšnou složkou občas živí (např. krabi nebo larvy brouků). Těmto leguánům až na výjimky – pamlsky nepodáváme žádné krmení s živočišným proteinem – množí se a prospívají z našeho pohledu výborně.
Zkrmování živočišných bílkovin má totiž stinnou stránku, bohužel zcela zásadní. Leguáni jakožto suchozemští plazi nemají možnost dále rozkládat kyselinu močovou, která je odpadním produktem při trávení bílkovin. Zkrmováním přílišného množství bílkovin se hladina kyseliny močové zvyšuje, ta se pak v krystalizované formě ukládá v měkkých tkáních. Tento jev, resp. nemoc se nazývá dna. Nejčastějším vnějším příznakem jsou nápadné otoky kloubů končetin (způsobené nahromaděnýmo krystalky kys. močové). Nutno dodat, že onemocnění dnou je v naprosté většině případů fatální a samotná léčba alopurinolem zvířata neskutečně ničí. Více v sekci o nemocech.
Nyní nabízíme formou vět pár odkazů o stravování leguánů v přírodě, množství odkazů je omezeno tím, že jiné články, ústní sdělení či studie se nám nepodařilo na 100% ověřit:
Jedna studie žaludků 24 leguánů o délce čumák-kloaka 7 – 45 cm (1) ukázala, že se v žaludcích leguánů nacházely jen listy a ovoce.
V jiné studii (2) byl identifikován obsah leguáních žaludků (čumák-kloaka 8 – 20 cm), celkově ve všech leguáních žaludcích bylo 85% listů, 9 – 15% ovoce a 33% leguánů mělo v sobě mimo listů a ovoce ještě květy (jen ti o délce čumák-kloaka do 10 cm).
Ve velmi detailním výzkumu (3) se testoval obsah 31 leguáních žaludků a jako v předchozích studiích se nenašlo nic na živočišné bázi. Z toho 24 žaludků obsahovalo pouze listy, 2 obsahovaly pouze ovoce, 1 jen květy a 4 obsahovaly ovoce a listy, ale ne květy. Z těchto 31 leguáních žaludků bylo identifikováno na 26 druhů rostlin, z toho 16 leguáních žaludků obsahovalo pouze jeden druh rostliny.
Co se týče spekulací o tom, že leguáni požírají hmyz, když jsou mladí by mohl vyvrátit výzkum (4) – v žaludcích leguáních mláďat, která měla ještě zárodečný žloutek se našla pouze rostlinná báze.
Naproti tomu byli pozorováni 2 dospělci, krmící se na mršině (5) a pár dospělých samců, žeroucí vejce (6).
- Hirth HF: Some aspects of the natural history of Iguana iguana on a tropical strand.
- Van Denever RW: Growth and ecology of spiny tailed and green iguanas in Costa Rica, with comments on the evolution of herbivory and large body size, in Burghart GM and Rand AS (eds): Iguanas of the world: Their Behaviour, Ecology and Conservation.
- Rand AS, Dugan BA, Monteza H, and Vianda, D: The diet of a generalized folivore: Iguana iguana in Panama.
- Iverson JB: Adaptations to herbivory in iguanine lizards, in Burghart GM and Rand AS (eds): Iguanas of the world: Their Behaviour, Ecology and Conservation.
- Loftin H. and Tyson EL: Iguana as carrion eaters. Copeia 1965:515
- Arendt WJ: An observation of Iguana iguana feeding on eggs of the cattle egret (Bubulcus ibis) at fox bay, Montserrat, West Indies: a case of predation and scavenging? Carib. J. Sci. 22:221-222, 1986
Reklama: